Helena Kánská

Narodila jsem se v roce 1967 a od dětství jsem měla hlavu plnou otázek, které ostatní děti příliš nezajímaly. Zatímco moji spolužáci hledali na obloze blikající světla letadel, já se ptala rodičů, proč se někdo chová tak a někdo zase jinak. Tehdy jsem samozřejmě netušila, že jednou budu psát horoskopy, které budou číst tisíce lidí.

K astrologii jsem se dostala přirozeně. Nemám žádný diplom ani oficiální kulaté razítko. Všechno, co dnes umím, je výsledkem dlouholetého pozorování, čtení a hlavně vlastních životních zkušeností i absolvovaných kurzů. Sama nejlépe vím, že největší školou je vlastní osud. Žádná učebnice vás nenaučí, co dělat, když se vám během jednoho měsíce rozpadne manželství i zaměstnání. Ale hvězdy vám dokážou napovědět, kde vzít sílu začít znovu. To je zkušenost, kterou nosím v sobě a kterou se snažím předávat dál.

Moje úplné začátky byly skromné. Psala jsem krátké horoskopy pro místní noviny a ani jsem si neuměla představit, kam mě to jednou zavede. Čtenáři si ale moje texty rychle oblíbili. Oceňovali, že nepíšu nic odtrženého od reality, že nebalím věci do složitých astrologických formulací. Prostě jsem napsala, kdy je lepší držet jazyk za zuby, kdy se vyplatí říct „ano“ na rande a kdy je lepší zůstat doma s filmem a čajem.

Brzy se začalo říkat, že „ta Kánská má vždycky pravdu, i když jen píše horoskop“.

Dnes působím na webu VIPživot.cz, kde připravuji denní, týdenní i měsíční horoskopy. Nepovažuji je za věštbu, která by měla člověka svazovat, ale spíš za malé průvodce každodenním životem. Jsem přesvědčená, že horoskop má být především inspirace a trochu i zábava. Proto si v textech dovoluji nadhled i humor. Retrográdní Merkur vám sice dokáže pořádně zamotat život, ale ještě nikoho nezabil. Tak proč si z toho nedělat trochu legrace?

Vedle klasických horoskopů se ráda pouštím i do hravějších formátů. Připravuji testy ve stylu „vyberte si kartu“ a sama se občas divím, jaký mají u čtenářů ohlas. Možná je to tím, že i přes všechny zkušenosti zůstávám stále trochu dítětem, které hledí na hvězdnou oblohu s úžasem.

Vím, že můj věk i prožité situace dávají mým textům jinou váhu. Čtenáři často píší, že cítí, že za těmi řádky stojí žena, která sama prošla mnohým, padla i vstala, a proto umí nabídnout povzbuzení i praktickou radu. A to je pro mě ta největší odměna.

Jsem důkazem, že horoskop nemusí být nudné řádky někde na konci časopisu. Pod mýma rukama se stává malým kompasem, který ukazuje, že i obyčejný den může mít svůj skrytý smysl a kouzlo. A právě to mě na téhle práci baví nejvíc.