Helena Kánská

Narodila jsem se v roce 1967 a od dětství jsem měla hlavu plnou otázek, které ostatní děti příliš nezajímaly. Zatímco moji spolužáci hledali na obloze blikající světla letadel, já se ptala rodičů, proč se někdo chová tak a někdo zase jinak. Tehdy jsem samozřejmě netušila, že jednou budu psát horoskopy, které budou číst tisíce lidí.

Moje úplné začátky byly skromné. Psala jsem krátké horoskopy pro místní noviny a ani jsem si neuměla představit, kam mě to jednou zavede. Čtenáři si ale moje texty rychle oblíbili. Oceňovali, že nepíšu nic odtrženého od reality, že nebalím věci do složitých astrologických formulací. Prostě jsem napsala, kdy je lepší držet jazyk za zuby, kdy se vyplatí říct „ano“ na rande a kdy je lepší zůstat doma s filmem a čajem.

Jsem důkazem, že horoskop nemusí být nudné řádky někde na konci časopisu. Pod mýma rukama se stává malým kompasem, který ukazuje, že i obyčejný den může mít svůj skrytý smysl a kouzlo. A právě to mě na téhle práci baví nejvíc.